Předchozí kapitola Index Následující kapitola

Nádorové markery

Používají se specifické markery produkované trofoblastem (např. β-hCG - humánní choriový gonadotropin) a onkofetální antigeny (př. α-fetoprotein - AFP). Dále se užívají markery nespecifické (př. laktát dehydrogenáza - LDH, placentární alkalická fosfatáza - PLAP, neuron specifická enoláza - NSE, thimidinkináza - TK). Jako obligatorní (závazně sledované) se v diagnostice nádorů varlat užívají β-hCG a AFP. Ostatní jsou fakultativní a užívá se z nich hlavně LDH a TK. Markery se užívají k diferenciální diagnóze, k monitoraci léčby a dispenzarizaci. Vysoké hladiny markerů po odstranění primárního tumoru jsou většinou známkou metastáz. Elevace markerů u jednotlivých histologických typů nádorů je následující: Seminom základní markery nezvyšuje. Při elevaci markerů a histologické diagnóze seminomu je nutno učinit dva kroky: Jednak začít pátrat po možných metastázách germinálního tumoru a současně požádat patologa o revizi nálezu, zda nejsou přítomna ložiska neseminomových nádorů (choriokarcinomu, embryonálního karcinomu). Jednou výjimkou je izolovaná sekrece β-hCG, kdy se může jednat o seminom s trofoblastickými elementy. Je to asi u 7-10% seminomů. Dále je v případě všech germinálních nádorů dobře známo, že jakýkoliv germinální tumor může vyprodukovat metastázu zcela odlišné histologické stavby, než byl primární germinální tumor. Takže v praxi to může vypadat tak, že čistý seminom metastazuje například jako smíšený germinální tumor či jako nádor ze žloutkového váčku a podobně.

Choriokarcinom zvyšuje ve 100% β-hCG. Teratom ve 20% zvyšuje AFP a nádor ze žloutkového váčku v 50% β-hCG a ve 20% AFP. Při elevaci markerů a negativních radiodiagnostických vyšetřeních se určuje stádium jako IS. Dle hladiny markerů se stádium IS dělí ještě na podstádia IS1-3.

Předchozí kapitola Index Následující kapitola